Historie města - Lázně luhačovice

První stopy slovanského osídlení v tomto kraji jsou doloženy již v 7. a 8. století, což dosvědčují archeologické nálezy v Oboře u Luhačovic. Nejstarší písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412, na město byly povýšeny teprve 3. června 1936.Luhačovice se rozkládají v údolí říčky Šťávnice, jsou obklopeny strmými zalesněnými kopci. Jsou centrem specifické přechodné národopisné oblasti Luhačovské Zálesí ležící na Valšsku. Ač město leží v nadmořské výšce 250 metrů a vrcholky okolních kopců dosahují nadmořské výšky maximálně 672 metrů, je tu patrný podhorský charakter.

Tři kilometry proti proudu říčky Šťávnice byla ve dvacátých letech 20. století postavena přehradanazývaná Luhačovická nebo též Pozlovická. Její první úlohou bylo zadržovat pravidelné záplavy, které pustošily lázně. Časem však převzala i funkci rekreační a nyní slouží hlavně rybářům. Rybářský svaz zde pořádá jarní a podzimní rybářské závody, které jsou známé po celé České republice.

Ve městě se nachází velké množství nejrůznějších kaváren, vináren, restaurací a cukrářství. Do Luhačovic se dnes nejezdí jen za léčením,ale zdejší podmínky uspokojí lidí turisticky, sportovně i společensky založené.

Pro turistiku jsou v Luhačovicích vytvořeny speciální okruhy po okolí s přírodní scenérii. V okolí Luhačovic se nachází doklady o příchodu Slovanů na území Česka, zříceniny hradů nebo zámek Serényiů a architektura Dušana Jurkoviče. Ve městě se nachází také sportovní hala, tenisové kurty nebo lázeňské divadlo.

Zdroj : Wikipedie

historie lázní v luhačovicích

 Od 17. století až do roku 1945 patřily Luhačovice rodu Šerenyiů, ti si jako první uvědomili význam léčivých vod a možnost jejich využití pro podnikání. Postupem času nechali upravit a pojmenovat prameny, o jejichž léčivé moci se roznesly zprávy po okolí. Tím byl položen základ dnešního lázeňství.

Základním kamenem věhlasu lázní Luhačovice je jejich přírodní bohatství v podobě léčivých minerálních pramenů. Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitanochloridosodných kyselek a jeden sirný pramen.  Každou hodinu se zde na povrch dostává 15 tisíc litrů minerální vody, obsahující velké množství rozpuštěných minerálních látek, zejména sodík, vápník, hořčík, chlór, bróm, jód, kyselinu uhličitou, rozpuštěný oxid uhličitý. Teplota vyvěrajících pramenů se pohybuje mezi 10 - 12 °C, k nejznámějším patří Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa. Využívají se k léčbě nemocí dýchacího, zažívacího a pohybového ústrojí a poruch látkové výměny (cukrovka a obezita).

Zdroj : Lázeňské pobyty.cz

Lázeňské prameny

Elektra 1

Pramen Elektra patří mezi nejkoncentrovanější prameny. Vyvěrá poblíž
Městského domu kultury Elektra. Pro vysoký obsah nerostů byl používán
pro výrobu zřídelní soli, která sloužila k inhalacím. V dnešní době se s ním
můžeme setkat při inhalacích a uhličitých koupelích. Svůj název dostal pramen
podle elektrárny, která se nacházela v jeho blízkosti.

Bystrica

Pramen se nevyužívá, má charakter pozorovaného zdroje. Nachází se
poblíž stejnojmenného lázeňského domu.

Jubilejní pramen

Vyvěrá na Lázeňském náměstí. Původně se nazýval Luční pramen. Jubilejním
pramenem byl nazván na počest 25. výročí založení akciové společnosti.

Nová čítárna

Pramen je využíván ke zvýšení kapacity koupelových směsí pro podávání
uhličitých koupelí. Byl navrtán v roce 1987 vedle Společenského domu.
Jaroslava
Pramen se používá ke koupelím při onemocnění pohybových orgánů a uhličitým
koupelím v Léčebných lázních Luhačovice, Lázeňském hotelu MIRAMARE.

Sirný pramen

Na Sirný pramen Vás zavedeme do Sirných lázní, kde je používán
ke koupelím. Nemineralizovaná voda nemá jako jediná vlastnosti uhličitých
kyselek. Vyvěrá na levém břehu Horní Olšavy mezi lázeňskými garážemi
a opuštěným lomem. Dříve byl znám pod názvem Sirkovnica.

Zdroj : Luhačovice.cz